Dnes se Vám musím s něčím svěřit.
čekal jsem, až se budu dost jistý psát svou knihu. Odkládal jsem své přednášky. Zanevřel jsem na své články.
Zdálo se mi vše marné? Raději jsem to odkládal a v tom odložení, čekání, pomalu umírala i má budoucnost. Stál jsem na místě.
Jenomže život je ve své velikosti neskutečně vynalézavý. Přivodil mi zánět Achillovy šlachy. Teprve po delším soužení jsem přišel na to, že je to zpráva. Zpráva, že jsem zaseknutý.
A po pochopení zprávy se vracím zpět. Začínám psát a tvořit. A doufám, že disciplína mi pomůže se do toho dostat, i když se mi nebude chtít.
Protože moje sny stojí za to. Protože můj hlas má být slyšet. Protože mám co říct.
Zprostředkovaně děkuji za bolest, zastavení. Až teď jsem pochopil, že za vším tím odkládáním na později byl jenom strach se projevit a psát.
Přeji Vám posun ve svých snech … Ať vám odkládání či čekání nezastaví na cestě, kam chcete jít, na akci, co potřebujete udělat.
Aramiel